TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
Život pod vodou
The life aquatic with Steve Zissou, USA, 2004
Česká premiéra 17. březen. 2005
Recenze v kostce
Filmy režiséra Wese Andersona (Taková zvláštní rodinka) se vzpírají jednoduchému škatulkování a fantastické dobrodružství oceánologa Zissoua, který se na stařičké lodi Belafonte vydává se svou roztodivnou posádkou na poslední výpravu života, není výjimkou.
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
Wes Anderson
Hrají:
Bill Murray, Owen Wilson, Cate Blanchett, Anjelica Huston, Willem Dafoe, Jeff Goldblum
Scénář:
Wes Anderson, Noah Baumbach
Kamera:
Robert D. Yeoman
Hudba:
Mark Mothersbaugh
Distribuce:
Falcon, 118 min., přístupný, 8 kopií
RECENZE PREMIERE
Žánrová neujasněnost Života pod vodou naplňuje filmového kritika nadšením až do chvíle, kdy o něm zkusí někomu vyprávět. Začne popisovat fascinující loutková zvířata, s nimiž se Bill Murray jako oceánolog a dobrodruh Steve Zissou setkává, a posluchači si myslí, že jim líčí nějaký animovaný film pro děti. Nic není dále od pravdy. Dobře, smažme to, řekne kritik a začne s nadšením hovořit o postavě kapitána Zissoua, kombinaci Humphreyho Bogarta, Jacquese Cousteaua a malého Bajzy, který se vydává ve své staré lodi Belafonte na poslední výpravu života s cílem najít a zabít žraloka, který snědl jeho nejlepšího přítele. A posluchač má pocit, že to je nějaká parodie na Čelisti. Zase omyl. Závěrečné setkání se 'žralokem jaguářím' je plné poezie a vyvolává podobné pocity jako finále Kubrickovy Vesmírné odysey kombinované s básněmi Emanuela Frynty a zcela konkrétní lehkou drogou.
Zkusíte to vzít z jiné strany a popsat posádku lodi Belafonte, až po střechu zaplněné pozoruhodnými postavami. Se Stevem pluje zoufalecký Klaus Daimler (Willem Dafoe v roli největšího loosera své kariéry), Zissouova elegantní žena a tak trochu i matka Eleanor (Anjelica Huston v nejvíc šik roli od Addamsovy rodiny), těhotná reportérka Jane (Cate Blanchett), která dítěti v břiše předčítá Proustovo Hledání ztraceného času, pilot Ned Plimpton (Owen Wilson), jenž může, ale nemusí být Zissouovým nemanželským synem, a k tomu černoch (Seu Jorge), který neustále zpívá písně Davida Bowieho v portugalštině. Vypadá to spíš jako půdorys pro klasickou bláznivou komedii, tak kde se bere ten smutek? Pro kritika je proto lepší rezignovat a říct, ať se na to každý podívá sám, nebo ať si trhne nohou.
Kdo viděl Takovou zvláštní rodinku, ten asi ví, že režisér Wes Anderson netočí 'normální' filmy určené pro každého. (Řekl bych, že fungují od pětadvaceti let výše, malinko víc na muže než ženy a vyžadují smysl pro nostalgii.) Těm z vás, na něž kouzlo Života pod vodou zapůsobí, však nabídne víc než roztomilou zábavu, charismatické postavy a něžnou parodii na dobrodružný svět podmořských průzkumníků. Jde o film, který vás určí a osvítí prostor, z něhož pocházíte. Krajinu vašeho dětství.
Dlouho jsem nemohl přijít na to, jak je možné, že Život pod vodou má podobnou atmosféru jako ty nejslavnější filmy a knihy o dětství (třeba Amarcord, Páni kluci a Bylo nás pět), ačkoli se v něm děti kromě břicha Cate Blanchettové téměř nevyskytují. Až po chvíli mi došla ďábelská Andersonova metoda - roztomilá naivita osádky Belafonte pramení z toho, že se chová stejně jako parta dětí z filmů Věry Plívové-Šimkové. Klaus Daimler se durdí, protože do party přišel nový kluk a šéf party Steve si ho vybral - ne za syna, ale za nového nejlepšího kamaráda. Eleanor je ta, která nakonec vše vyřeší, prominentní oceánolog Hennessey (Jeff Goldblum) je úspěšnější kluk z bohatší rodiny. Stručně řečeno - dětmi jsou tu úplně všichni.
Touto optikou začíná mnohé dávat smysl. Všechny akční scény jsou natočeny s prostotou a hravostí připomínající dětskou hru na vojáky. Proto ze Zissouovy pistole šlehají snopy jisker, proto ho po přeskočení půlmetrové loužičky napadnou 'bažinné pijavice' a proto celá ta dadaistická záchranná výprava na ostrově Ping probíhá stejně, jako když jsme před lety se Standou Rendlem útočili na Prokůpkův bunkr. Život pod vodou je film, jaký by natočily děti, a samotný Steve Zissou je zhmotnělý dětský sen, představa o tom, jaká bude dospělost, až se stanete kosmonautem/kovbojem/princeznou/zpěvačkou/podmořským výzkumníkem.
Tím, že Anderson promítá dětství na plátno dospělosti, dosahuje zvláštního efektu; vítězí tam, kde to Proust nedokázal - nachází ztracený čas. Jeho divák ale musí dospět do správné životní fáze.
Když se hrdinové v závěru konečně sejdou s 'jaguářím žralokem', řekne Jane znenadání: "Za jedenáct a půl roku bude mému dítěti jedenáct." - "Můj oblíbený věk," odpoví jí Steve.
Můj taky, Steve. Můj taky.
ORTEL: Když se do filmu zamilujete, odplatí se vám vrchovatě.
