TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
Stáhni mě do pekla
Drag Me to Hell, USA, 2009
Recenze v kostce
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
: Sam Raimi
Hrají:
Justin Long, Alison Lohman, Jessica Lucas, Lorna Raver, David Paymer, Adriana Barraza, Dileep Rao, Alex Veadov, Joanne Baron, Alexi Wasser, Bojana Novakovic, Sage Stallone, Reggie Lee
Distribuce:
nezadán
RECENZE PREMIERE
Christine (Alison Lohman) je v bance pouhý krůček od povýšení – jen ještě musí šéfovi předvést, že je schopná tvrdých rozhodnutí. Když ji tedy přijde stará cikánka na kolenou prosit o odložení platby za dům, odmítne jí vyhovět. Netuší, že si na ni zhrzená stařena počká v podzemní garáži. Že bude následovat bitka, ve které se kancelářské potřeby mění ve zbraně, zažloutlé zuby létají vzduchem a vetché dásně zuřivě žužlají mladé maso. A že ji pak babice prokleje. Christine zjišťuje, že si pro ni přichází kozí démon zvaný Lamia, který ji bude po dva dny přivádět k šílenství – a třetí den ji odtáhne do pekla.
Raimiho návrat k hororu je vítaným osvěžením nejen pro nás, ale i pro něj. Po nákladných spektáklech o pavoučím klučinovi, které z něj viditelně vysávaly energii, si připomněl, že točit levněji znamená točit svobodněji – a ve Stáhni mě do pekla se vyloženě vyřádil. Na primitivní dějovou kostru s nadšeným šklebem navěšuje jednu hororovou ozdobu za druhou, výsledek však přitom není chaotický nebo přeplácaný; na to je Raimi příliš zkušený řemeslník. S čím dál zoufalejší Christine sice sympatizujeme, zároveň ale v klidnějších chvílích poťouchle čekáme, co si na ni režisér ještě vymyslel. A je toho opravdu hodně. Vedle štědré nadílky klasických lekaček, děsivých snů a násilnických přízraků přijde ke slovu i podrývání hrdinčina sebevědomí; jednou z nejlépe vystavěných scén je úžasně zpackaný oběd u snobských rodičů jejího přítele (Justin Long)…
Největším důvodem k radosti je, že si Raimi vzpomněl na vlastní recept z kultovního Evil Dead II a veškerou hrůzu namíchal s humorem do jednolité haše. Vražda roztomilého koťátka, brutální zaslepení oka sešívačkou nebo živá moucha v lidském žaludku – to je jen pár příkladů scén, jež Raimi dovede natočit tak, že si dávivý reflex podává ruku s chvěním bránice. Našinec se v kině pobaví ještě víc, to když se na scéně objeví jistý Miloš, který starou vědmu oslovuje „tetyčko“ – a poté, co ho posedne zlý duch, řve česky na hrdinku, že je „hříšnice“.
Milovníky série Evil Dead možná překvapí, že ve filmu až na pár výjimek chybí krev – režisér ovšem dokazuje, že ‚raimiovský‘ horor může plnohodnotně fungovat i bez ní. Mnohem víc zamrzí, že když už se rozhodl složit poklonu starým přímočarým bijákům (film je ostatně uveden archivním logem Universalu), neodolal digitálním trikům, které ve výtečně nasnímaném filmu mlátí do očí. Do staromilských pouťových domů hrůzy prostě počítače nepatří. Ještě že je tahle Raimiho atrakce tak svižná a nekompromisní, že během ní na výtky nebudete mít čas.
Verdikt: Nechutně vtipná černá groteska, která vás naučí neprovokovat staré cikánky.