TVÁŘ TÝDNE
MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.
Premiere,
19. 02. 2010
KARTA FILMU
Poslední dům nalevo
The Last House on the Left, USA, 2009
Česká premiéra 21. květen. 2009
Recenze v kostce
Čtenáři 
Premiere 
Hlasujte »
Režie:
Dennis Iliadis
Hrají:
Tony Goldwyn, Monica Potter, Sara Paxton, Joshua Cox, Riki Lindhome
Scénář:
Adam Alleca, Carl Ellsworth
Kamera:
Sharone Meir
Hudba:
John Murphy
Distribuce:
Bontonfilm
RECENZE PREMIERE
Wes Craven, autor předlohy z roku 1972, vesele dýchá a točí (spekuluje se dokonce o tom, že se vrátí k sérii Vřískotů), a tenhle remake osobně posvětil. Když to udělal naposled (Hory mají oči), byla to mrazivá a nekompromisní podívaná, tentokrát ovšem hororovým fandům zbývají jen oči pro pláč.
Nijak nepomohlo, že studio vybíralo režiséra mezi stovkou uchazečů. Dennis Iliadis se možná nebojí špíny a krve, ale Cravenovu původní zápletku roztírá na příliš dlouhou stopáž. Hlavními hrdinkami jsou dvě dívky, které by si rády večírek zpestřily trávou. Místo dealera však narazí na partu uprchlých zločinců. Těm dělá zabíjení a prznění šerifů, mamin, důchodců nebo holčiček evidentně dobře, takže i přes odpor nejmladšího z nich naberou události rychlý spád. A vám bude nevolno. Což je asi to jediné, co s vámi film udělá. V 70. letech možná šokovala naturalistická scéna znásilnění a pár bolestivých smrťáků, ale v dnešní konkurenci by tenhle dům měl nabídnout především silnější děj a postavy. V obojím selhává, a klíčový aspekt pomsty přichází pozdě, takže si ho ani pořádně neužijete. A o satisfakci z výhry dobra nad zlem tu mělo jít především.
Verdikt
Horor, ze kterého se svírá žaludek, ale srdce zůstává v klidu. Příště méně krve a víc uvěřitelných postav.