Hachette FilipacchiPREMIERE

TVÁŘ TÝDNE

MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.

Premiere,
19. 02. 2010

KARTA FILMU

300: Bitva u Thermopyl

300, USA, 2007

Česká premiéra 22. březen. 2007

Recenze v kostce

Podle komiksu Franka Millera vznikla velkolepá podívaná o hrstce sparťanských vojáků, kteří se postavili perské přesile. S pomocí počítačových triků vznikly bitevní scény, jaké jste na plátně ještě neviděli. Máte-li rádi krev a násilí (ovšem v mírně stylizovaném komiksovém podání), hurá do kina.

Čtenáři  hodnocení čtenářů:      Premiere  hodnocení Premiere:      Hlasujte  »

Režie:

Zack Snyder

Hrají:

Gerard Butler, Vincent Regan Lena Headey David Wenham, Michael Fassbender

Scénář:

Zack Snyder, Kurt Johnstad, Michael Gordon

Kamera:

Larry Fong

Hudba:

Tyler Bates

Distribuce:

Warner Bros, 110 min., od 12 let

RECENZE PREMIERE

Co uděláte, když vám na dveře zaklepe posel milionové perské armády, jež se každým dnem blíží k Řecku, a vyzve vás k okamžité kapitulaci? Kopnete ho do studny, naposledy se pomilujete se svou ženou a vyrazíte s pouhými třemi sty válečníky vstříc invazi. Tedy pokud jste spartský král Leonidas…
Přestože srdnatého spartského panovníka a jeho boj ve skalní soutěsce, kde do roztrhání těla čelil přívalu nepřátel, možná znáte z hodin dějepisu, na film Zacka Snydera vás to připraví jen stěží. Tenhle přímočarý nářez nemá s historickým výkladem nic společného: připomíná spíš podlaviční malůvky, na nichž se vzájemně rubou nekonečné zástupy postaviček. Ovšem malůvky dovedené k dokonalosti, jaké je schopen jedině autor Sin City Frank Miller.
Jeho komiksová vize starověku se na plátno prodrala ve věrné adaptaci, která respektuje barevné ladění i jednotlivé obrázky předlohy, a také typicky millerovskou fascinaci ‚ultranásilím‘. Snyder rozehrává nevídané potyčky, jež mají s reálným válečnictvím společného asi tolik jako létání na drátech se skutečným kung-fu, ale které vám spolehlivě rozpumpují adrenalin – úsečně sestříhanou ‚přetlačovanou‘ dvou vojsk střídají dlouhé nepřerušené záběry, v nichž hrdinové jdou z jednoho útoku do druhého jako v nějaké efektní videohře.
Režisér dá vyniknout obrazům, které vyrážejí dech svou nádherou i brutalitou zároveň – a selhává hlavně tehdy, když se krvavou lázeň snaží vyvážit zbytečnostmi, jako je ‚humanizace‘ Leonida. Jen tím podtrhuje paradox, jenž byl vlastní i komiksu: král v podání Gerarda Butlera, který hraje skoro stejně tak dobře jako jeho bicepsy, burácí o obraně nadcházející epochy „rozumu a svobody“ – jenže tu stejně držíme palce vojenskému státu, kde se ‚nepovedené‘ ratolesti házejí z útesů. A spolu s hrdiny si nejvíc užíváme momenty, jež nechávají logiku spát a hrají na mnohem pudovější strunu. Ten euforický pocit nezranitelnosti, když se Sparťané začnou chechtat pod svými štíty, na něž prší salva šípů! Detail useknuté ruky svírající bič, jenž nestačil dopadnout! Souhra dvou vysvalených bijců, kteří ve smrtícím duetu čistí bitevní parket od perských hastrošů! Hele, obří nosorožec! Řítí se na nás!
O to víc zamrzí nudné odskoky do Sparty, kde se králova manželka snaží vyburcovat město k mobilizaci, a tím spíš je komentář vypravěče místy otravný. Snyderův film je nejlepší, když se opíjí svým vizuálním stylem, krví a čirou fantazií. Na orgiích v perském ležení potkáte i satyra s kozlí hlavou, do bitev zní metalová kytara – a vy, ač třeba slávista, v duchu ryčíte: „Sparta!“

ORTEL: Krvavý a krásný výlet za hranice zažitých představ o historických eposech.


Němec Pavel, 03/2007