Hachette FilipacchiPREMIERE

TVÁŘ TÝDNE

MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.

Premiere,
19. 02. 2010

KARTA FILMU

Dům u jezera

The lake house, USA, 2006

Česká premiéra 10. srpen. 2006

Recenze v kostce

Pomocí záhadné poštovní schránky si dva samotáři z různých časů posílají milostné dopisy. Sci-fi rozhodně nečekejte, jde o průměrný romantický film s jistým melancholickým kouzlem, protože se však hrdinové ve skutečnosti nesetkávají, milostná linie je dost oslabena.

Čtenáři  hodnocení čtenářů:      Premiere  hodnocení Premiere:      Hlasujte  »

Režie:

Alejandro Agresti

Hrají:

Keanu Reeves, Sandra Bullock, Shohreh Aghdashloo, Christopher Plummer, Scott Elias

Scénář:

David Auburn

Kamera:

Alar Kivilo

Hudba:

Rachel Portman, Prince, Paul M. van Brugge

Distribuce:

Warner Bros., 100 min., od 12 let, 17 kopií

RECENZE PREMIERE

Dvanáct let po Nebezpečné rychlosti se znovu setkávají Keanu Reeves a Sandra Bullocková, tentokrát ale mění akční jízdu za pomalé melodrama. Jejich noví hrdinové, posmutnělá doktorka Kate a osamělý architekt Alex, se seznámí prostřednictvím dopisů, které záhadným způsobem cestují v čase. Když se Kate stěhuje z proskleného domu u jezera, nechá v poštovní schránce papír s několika instrukcemi pro budoucího nájemníka. Jaké je však její překvapení, když na list odpoví právě Alex, který – jak žena záhy překvapeně zjistí – tu bydlel o dva roky dřív…
Příběh jedné lásky má velmi atraktivní zápletku (která původně pochází z jihokorejského filmu Il Mare), ta v sobě ale skrývá i značná úskalí. Vzhledem k tomu, že fantastický prvek je pouhou záminkou pro spojení dvou samotářů, tvůrci se jím blíže ne­zabývají (takže scifisté si na své nepřijdou) a využívají ho, jen pokud slouží potřebám ústředního vztahu. Jenže jaký vztah může být mezi lidmi, které dělí časová propast, a přestože si mohou skrze řádky vylívat srdce a snad o sebe i sem tam zavadit na ulici, většinu děje musí trávit každý zvlášť? Jejich osudy se odvíjejí bok po boku, ovšem všichni víme, že protnout se mohou až ve finále. Tím se však oslabuje i milostná linie, takže ani příznivci love story si moc neužijí a celá romance působí poměrně chladně. Z velké části i proto, že vlastně vůbec nepochopíme, kdy a proč si začali být oba blízcí – jejich rutinní korespondence dlouho neobsahuje nic, co by naznačovalo, že jsou naladěni na stejnou vlnu.
I přes tuto odtažitost ale Dům u jezera nepostrádá příjemně melancholické kouzlo a v několika okamžicích vás přímo odzbrojí. To když režisér zavede oba protagonisty do téže kavárny, kde jako by si spolu u sousedních stolů zaujatě poví­dali. Jen jejich oči zůstávají stále sklopené nad papírem, neboť ve skutečnosti tu sedí každý v jiném roce. Stejně poetická je i procházka Chicagem, kdy Alex ‚vodí‘ Kate kolem těch nejúžasnějších budov (díky nádherné kameře Alara Kivila vám tohle město učaruje), i když tam fyzicky nemůže být. Jenže těch pár prchavých chvil na celý film nevystačí, a příliš mu neprospívá ani přítomnost Sandry Bullockové, které její lékařku neuvěříte, ani kdybyste se na hlavu stavěli, a bohužel někde zapomněla i svůj půvab ‚holky od vedle‘. A když už jsme u toho, ani plaché pohledy Keanu Reevese už tak docela nejsou, co bývaly. Ve druhé půlce se navíc občas ztratíte v bludišti časových rovin, byť vás tvůrci nikdy nezapomenou rychle vyvést ven. A nakonec vás jenom zamrzí, že tak zajímavý projekt nedokázal opustit vody průměrné romantiky.

ORTEL: Romantické jiskry odfoukl studený vítr z jezera.

Kudelová Gabriela, 08/2006