Hachette FilipacchiPREMIERE

TVÁŘ TÝDNE

MEL GIBSON
Trvalo to přesně deset let (Patriot už je TAK starý) než se Mel Gibson opět vrátil do škatulky drsňáka. Od Odplaty z roku 1999 mu přibylo pár vrásek, ale o to víc mu věříte otce, který se při vyšetřování vraždy vlastní dcery nezastaví před ničím. A možná se i trochu namočí, ostatně název Na hraně temnoty vypovídá mnohé. Jedná se o celovečerní adaptaci britské minisérie, přesně jako se to loni osvědčilo s novinářským thrillerem Na dostřel. Režíroval autor předlohy a člověk zodpovědný za jedny z nejlepších bondovek (Zlaté oko a Casino Royale) - Martin Campbell. Takže komu se stýskalo po nekompromisních detektivech, naštvaném Gibsonovi a všehoschopných otcích, ten má po 96 hodinách zas jednou pádný důvod vyrazit do kina. A radši si to užijte, protože v příštím filmu si bude Gibson hrát s maňásky. Beze srandy.

Premiere,
19. 02. 2010

KARTA FILMU

Matrix Revolutions

Matrix Revolutions, USA, 2003

Česká premiéra 5. listopad. 2003

Recenze v kostce

Kultovní sága o boji lidí proti virtuálnímu světu strojů konečně spěje ke svému finále. V závěru trilogie dojde ke vpádu strojů do Sionu, jediného útočiště lidí ve skutečném světě, a vypukne válka. Tvůrci Matrixu tentokrát slibují příběh s mimořádně epickým záběrem.

Čtenáři  hodnocení čtenářů:      Premiere  hodnocení Premiere:      Hlasujte  »

Režie:

Andy a Larry Wachowští

Hrají:

Keanu Reeves (Neo), Laurence Fishburne (Morpheus), Carrie-Anne Moss (Trinity), Hugo Weaving (agent Smith), Mary Alice (Vědma), Jada Pinkett Smith (Niobe), Harry Lennix (Lock), Nathaniel Lees (Mifune), Nona Gaye (Zee)

Scénář:

Andy a Larry Wachowští

Kamera:

Bill Pope

Hudba:

Don Davis

Distribuce:

Warner Bros, 129 min., od 12 let, 36 kopií

RECENZE PREMIERE

Hodina zúčtování se blíží. Stroje prolomily předsunutou obranu a míří k Sionu, poslednímu útočišti svobodných lidských těl a duší. A spasitel Neo, jenž bude muset čelit jak nástrahám Architekta, tak záplavě agentů Smithů, je stále v bezvědomí...
Wachowští si v Matrix Reloaded ukousli pořádné sousto - a nyní se ukazuje, že bylo příliš velké. Až na několik zajímavých sekvencí a záběrů znamená poslední díl trilogie totální zklamání, a to včetně boje o Sion. Ten měl Matrix Revolutions vtisknout půdorys válečného filmu, ale jeho nosnost je pochybná. Namísto válečného filmu kyberpunkového věku sledujeme tuctové dílo, v němž šestnáctiletý hoch předstírá plnoletost a vydává se do boje, protože "až přijdou stroje, zabijí ho, ať už je mu šestnáct, nebo osmnáct".
Pokud některé scény v Reloaded vyzněly rozpačitě, pak v Revolutions už jich je celá řada vyloženě trapných. Vědma třeba stupidně vysvětluje, proč nevypadá tak jako v prvních dvou dílech. Jistě, ne každý ví o smrti původní představitelky Vědmy Glorie Fosterové, ale Julianne Mooreová v Hannibalovi také nevykřikovala, že si musela nechat předělat obličej. A když vidíme Linkovu milou Zee, jak v Sionu utlouká v hmoždíři střelný prach do nábojů, není to jen trapné, ale taky neuvěřitelně srandovní.
Laurence Fisburne prohlásil, že Matrix je Hvězdnými válkami naší doby. Pravdu dí. Kutilka Zee montující v kuchyni munici do primitivního raketometu, jenž má brzy zničit supermoderní stroj, připomene Millennium Falcon, nejrychlejší loď Galaxie, s níž by však Han Solo neprošel technickou kontrolou ani na té nejzaostalejší planetě. Bratři Wachowští se Georgi Lucasovi přiblížili i co do scenáristického neumětelství. Kostrbatý děj jenom zdržují dřevnaté dialogy o ničem typu: "Teď jsme udělali tohle." - "Ano, a teď uděláme tohle." Přesto je mi Lucas sympatičtější. I on sice občas řeční o jakési mytologii, ale vzápětí se z něj stává génius infantility, který umí okouzlit. Naopak nabubřelé žvásty Wachowských o kruciálnosti jejich díla naprosto postrádají nadhled a pouze znechucují.
V Revolutions se naplno projevuje neschopnost tvůrců dávat jakékoli odpovědi. Nadhazují témata, kladou otázky, ale to je vše. Nedozvíme se, jak to vlastně s Neem je. Je skutečně spasitelem Matrixu a zároveň Vyvoleným i mimo jeho hranice? Jsou Architektovy rovnice nesprávné, když sága skončila tak, jak skončila? A co je zač program s texturami indické dívky, kterou její "rodiče" pašují ze světa strojů do Matrixu? Někteří namítnou, že tyto otázky svou otevřeností apelují na diváky: "Zapojte emoce, jsme přece lidé, nejsme žádné stroje!" Jenomže za zdánlivě sofistikovanými náměty k zamyšlení se skrývá pouze neuchopitelné mlžení. Ve spojení se záplavou povrchních náboženských a filozofických odkazů se tvůrcům daří diváka zahltit dojmy, které maskují vakuum. Vyprázdnění obsahu je totální a forma ho nahradit nedokáže.
Původní Matrix byl filmem nového typu, kyberpunkem, akční sci-fi, romantickou love story, pohádkou i spirituálním zážitkem, zkrátka VŠÍM. Na Reloaded jsem obdivoval především odvahu Wachowských otřást kultem a vírou, kterou sami stvořili, Morpheovým proroctvím i Neovým mesiášstvím. To bylo NĚCO! Oproti tomu není Revolutions "NIČÍM ani čímkoli jiným v sekundárním slova smyslu". Ne, to není citát z Matrix Revolutions, i když by do jeho blábolivé rétoriky zapadal, ale z jednoho sklepáckého skeče o umění.

ORTEL: Revoluce se nekonala.

Lubomír Zrnečko, 12/2003