Zpackaná herní adaptace nebo nová dobrodružná sága?

Filmový Princ z Persie by chtěl být vším - největší a nejlepší herní adaptací i nejdůležitější letním blockbusterem. S Jerry Bruckheimerem jako producentem to nejsou přehnané ambice, ostatně Princ měl navázat na Piráty z Karibiku, ale někde uprostřed se něco pokazilo a výsledku, leč snaživému, chybí šťáva a nápady. Letošní mainstreamová sezóna je podobnými nešvary stižena už od dubna (jen si vzpomeňte na neslané nemastné Titány), ale o to palčivější otázkou zůstává, jestli máme ztrácet čas s další výplňovkou.

Kdo hrál videoherního Prince, ať už prastarou verzi ze začátku devadesátých let nebo remake, který nakonec vyústil v trilogii (podle ní se film jmenuje Princ z Persie: Písky času), rychle vám vše dojde - Persie, mocenské přetahování, krásná princezna, tajemná relikvie a mraky průšvihů. Ani absolutní laici nemusí zoufat, Princ se totiž od předlohy jen jemně odráží a dál staví z prvků obvyklých v dobrodružném žánru. Chtěl by být minimálně další Mumií, ale režisér Mike Newell si spíš tyká s dlouhými dialogy než s úderným hláškováním a epickými akčními scénami. Po úvodní přepadovce a parkourové vložce na perských střechách tak film rychle ztratí adrenalinovou půdu pod nohama a musí se spoléhat na hlavní děj a ústřední duo. Princ Dastan je zrazen, při útěku popadne jak čerstvě ulovenou přespolní princeznu, tak záhadnou dýku, která funguje jako rychlé přetáčení vzad u vašeho videa.

Klíčící romantika mezi nimi by měla film táhnout kupředu, ale tady scénář drhne a herci nejsou schopni vyseknout uvěřitelnou chemii. Jake Gyllenhaal sice v posilovně nahnal boule pod textil, ale jeho telecí pohledy a prosťáčkovská duše jaksi brání tomu, abyste ho začali mít rádi. Gemma Arterton je zase příliš povýšená (může za to ten britský přízvuk) a choroby se nezbaví ani ve chvíli, kdy má mít hrdinu ráda. Celé to tedy zachraňují vedlejší postavy - hašašíni, překupník Alfred Molina, velký naštvaný černoch a pštros se sebevražednými tendencemi. Ten možná dostane Oscara, ale ani při vší vůli nezabrání tomu, abyste se v závěru nudili. Bez ohledu na obrovské peníze nalité do výpravných kulis a triků, totiž Princ nezaujme a nepřekvapí. Tam kde Piráti měli Jacka Sparrowa a Mumie se mohla spolehnout na propracovanou mytologii a sehraný tým, tam novinka od Bruckheimera jede jen na benzínové páry. Tak nějak z donucení a povinnosti.

Vás ovšem nikdo nenutí a upřímně řečeno, film si užijete jen v případě, že vás původní hra nebo exotické kulisy nějak oslovují. Pak přimhouříte oko nad křečovitými vysvětlovačkami, divně stříhanými akčními scénami a možná se smíříte i s tím, že vzpomínky na tenhle film jsou jako písečná duna. Přes noc je vítr rozfouká a vy si ráno nevzpomenete vůbec na nic. No... možná na toho pštrosa.

Hodnocení: 50%

Převzato z Maxim.cz