Cokoli dobrého jste o tomhle českém dramatu slyšeli, je pravda.

Od těch událostí uplynulo už sedmdesát let, a stejně člověka zamrazí, když na plátně vidí, jak tenká byla hranice mezi smrtí a bezpečím, mezi zradou a ctí. Ohrožení, nebezpečí a reakce na ně je ústřední téma příběhu v režii Marka Najbrta z období protektorátu, kdy se každý po svém vyrovnává s hrozbou ztráty čistého svědomí nebo života. Hlavními hrdiny je rozhlasový redaktor Emil a jeho manželka Hana, herečka židovského původu. Hlavně v první půlce filmu příběh pěkně šlape, to když sledujeme, jak se jim najedou začnou měnit životy a oni musí dělat taková životní rozhodnutí, jaká by si nepředstavili ani v těch nejšílenějších snech.

V rytmu melodií jak z filmů pro pamětníky, co se naprosto organicky proplétají s moderním zvukem, se křehká Jana Plodková a civilní Marek Daniel zadrhávají v kole dějin. Postupně, přirozeně, nevyhnutelně. Jejich soukromý příběh vypráví o tom, jak ona místo aby zářila na stříbrném plátně, nesmí kvůli původu ani zajít do kina, zatímco on se díky tomu, že se rozhodne oparně držet hubu, v rádiu propracovává nahoru. Zápletka je svým morálním dilematem trochu podobná Musíme si pomáhat. I tady Emil ‚spolupracuje‘ alespoň zpočátku z dobrého úmyslu, chce chránit svou ženu. Ovšem v Protektorovi nejsou věci tak jednoznačné a hlavně tu – až na pár spíš absurdních momentů – úplně chybí humor. Možná by se dalo říct bohužel, protože on pak celý ten svět působí malinko studeně. I když scénář a zejména dialogy se povedly napsat vyloženě lidsky (což u českého filmu není zase taková samozřejmost).

Režisér Marek Najbrt obsadil do svého druhého celovečerního filmu hodně herců, se kterými pracoval už na Mistrech. A je to zřejmě části jeho a zčásti zásluha oněch dobrých herců, že je uvidíte na plátně hrát docela jinak (což mimochodem také není samozřejmost). Od prospěchářské rozhlasačky Kláry Melíškové, přes filmového milovníka Jiřího Ornesta po pragmatického producenta Josefa Poláška.

Nenechejte se odradit závažností tématu. Po dlouhé době vznikl film, který vypráví zajímavý a napínavý příběh, a navíc i parádně vypadá.

Verdikt: Režijně, technicky, herecky, obrazově a vůbec po všech stránkách zvládnuté. Protektor je český film roku. A nejen proto, že ty ostatní byly zatím dost slabé.