Čtvrtý díl jedné z nejslavnějších sci-fi sérií je za dveřmi a tváří se drsněji, velkolepěji i tajuplněji než všichni jeho předchůdci. Co ale od filmu Terminator Salvation konkrétně čekat?
Na to, abyste se vraceli, nemusíte být ani dobrý, ani holub. Základní vlastností bumerangu oplývají také kovové skelety obalené živoucí tkání. Slib „I’ll be back“ bude znovu naplněn začátkem příštího měsíce – tentokrát ovšem zcela jinak, než jsme zvyklí. Vrazi z nerezu sice chybět nebudou, zda ale některý z nich bude mít ikonickou tvář Arnolda Schwarzeneggera, je zatím ve hvězdách. Ve filmu Terminator Salvation navíc zanikne osvědčené schéma ‚roboti z budoucnosti dělají bordel v nám známé přítomnosti‘. Vydáme se totiž do roku 2018, kdy už to má naše civilizace takříkajíc za sebou a přeživší lidé odvracejí jeden útok strojů za druhým. Minulé díly zachycovaly převážně souboje jeden na jednoho – ale tohle je válka.
Betaverze legend
Mýlil by se nicméně i ten, kdo by od filmu čekal pouhé rozvedení těch několika málo flashbacků (respektive flashforwardů) z futuristických bojišť, které si pamatujeme z dosavadní série. Těch, kde pod rouškou noci dusají ocelové pařáty po hromadách křehkých lebek a z velitelského stanoviště zvažuje další postup John Connor, skvělý stratég a neohrožený vůdce lidské armády. To všechno má teprve přijít – v Salvation je Connorova hodnost alespoň ze začátku mnohem nižší. „Když přežijete atomový holokaust, po nějakých pěti letech vylezete z krytu a všem oznámíte: ‚Já vím, co se děje, a jsem předurčený k tomu, abych vás vedl,‘
žádný voják před vámi nesrazí paty. Spíš na vás zařve: ‚Drž hubu a zařaď se!‘“ vysvětluje režisér McG. Salvation tedy vypráví o tom, jak se z Connora v podání Christiana Balea teprve stává ten člověk, který SkyNetu neboli centrálnímu mozku terminátorstva stojí za posílání robotů proti proudu času. Budeme ale svědky i dalšího zrodu legendy.
Ať už s Arnoldem, nebo bez, uvidíme, jak po neohrabaných dvoumetrových monstrech s kódovým označením T-600 přichází pokročilý infiltrační model T-800. „SkyNet se vytrvale snaží napodobit živou kůži, aby mohl své stroje maskovat za lidi. Je to systematický proces, jako když vyvíjíte vakcínu. Takovému výzkumu padne za oběť hodně laboratorních krys – a přesně to jsou v tomhle filmu lidi. Pokusné krysy, na nichž SkyNet provádí své pokusy ve snaze vyrobit revoluční novinku,“ dodává McG.
Kdo je ale Marcus Wright, postava, o níž jsme dosud nikdy neslyšeli, ale jež má mít ve filmu stejný prostor jako sám Connor? Je to snad jedna z těch bývalých ‚krys‘, nebo ještě revolučnější přisluhovač SkyNetu, než jakým kdy mohla být ‚osmistovka‘? Zatím víme s jistotou jen to, že přestože páchne člověčinou, rámovým detektorem kovů by nepozorovaně neprošel: přinejmenším jeho kostra lidská není. Nad tím, co je ten divný týpek zač, dlouze uvažuje jak Connor, tak on sám. „Když jednoho dne zjistíte, že jste z půlky kovový, tak samozřejmě chcete vědět, kdo a proč to kurva udělal,“ popisuje motivaci svého hrdiny Sam Worthington.
Tři písmena zkázy
O tom, že John Connor se nakonec po mnoha peripetiích stane velkým vůdcem, nikdo nepochybuje. Otázka, která trápí diváky mnohem víc, zní: Dokáže se stát McG velkým režisérem? Stejně jako to Connor ve filmu schytává od drsného důstojníka s tváří Michaela Ironsidea (Verhoevenovův oblíbenec měl trochu podobnou roli už ve Hvězdné pěchotě), je McG už od začátku fackovacím panákem fanouškovské komunity. Jak by mohl tvůrce obou Charlieho andílků zvládnout velkou, seriózní sci-fi? Pro mnohé se stala překážkou už samotná jeho ‚rádobycool‘ přezdívka, kterou při podpisu používá místo rodného Joseph McGinty Nichol.
Pár správných chlapů
Terminator Salvation je do jisté míry potomkem Nolanova restartu batmanovské ságy, jenž celému Hollywoodu předvedl, že zavedená série se dá po kreativní i komerční stránce oživit radikální změnou konceptu.
A právě ústřední hvězdu Temného rytíře si McG vyhlédl jako toho, kdo jeho filmu automaticky propůjčí alespoň nějakou důvěryhodnost v očích nevěřících Tomášů. Jeho častý argument dnes zní: „Myslíte si snad, že by Christian Bale hrál v nějaké pitomé akční blbosti?“ Fakt je ale ten, že samotného Balea nejdříve musel dlouho přesvědčovat. „Přijel jsem ho uhánět do Londýna,“ vzpomíná McG. „A v podstatě okamžitě mě poslal do prdele. Postava Connora v tehdejší verzi scénáře ho vůbec nezajímala. Takže jsme začali přepisovat, abychom měli v ruce text, který bychom mohli dvě hodiny číst na prázdném jevišti, aniž by se publikum nudilo. Všechny triky a výbuchy jsou jen poleva na dortu,“ přesvědčuje nás režisér. „On prostě nebral ‚ne‘ jako odpověď,“ vzpomíná na tehdejší uhánění Bale, kterého nakonec udolalo především to, že McG najal na úpravy scénáře také Jonathana Nolana – Christopherova bezmála geniálního bratra, jenž se zásadním způsobem podílel na obou novodobých Batmanech, Mementu i Dokonalém triku.
Pokud je na světě člověk, kterého by chtěl režisér ohromit nejvíc, je jím bezpochyby James Cameron. Od stvořitele celé série sice McG nezískal žádné oficiální požehnání projektu, ale aspoň se u něj inspiroval při obsazování druhé klíčové postavy. Sam Worthington totiž ještě před rolí Marcuse natáčel s Cameronem sci-fi spektákl Avatar. „Jsem si jistý, že o mně spolu mluvili,“ říká donedávna neznámý rodák z australského Perthu o režisérech, kteří z něj letos dělají superhvězdu. „A Jim mu asi potvrdil, že pracovat se mnou je sice občas o nervy, ale že nakonec zvládnu, co zvládnout mám.“ McG si ho nemůže vynachválit: „Od začátku jsem chtěl herce s drsňáckou aurou. Takového, u kterého máte pocit, že kdybyste ho vzali lopatou přes obličej, jenom by se oklepal – a který by ustál společný záběr s Christianem. Sam to splňuje, svým způsobem mi připomíná Mela Gibsona nebo Russella Crowea zamlada. Asi je vážně pravda, že takovéhle chlapy najdete jedině v Austrálii.“
Navázat na kořeny
Při vší úctě k lidským hercům ale dodejme, že i kdyby byli sebelepší, nějaké „předčítání scénáře na prázdném jevišti“ by nás zrovna nelákalo. Triky totiž k téhle sérii patří zcela neodmyslitelně. Prvotním impulzem, který ji odstartoval, ostatně nebyla žádná reálná situace, nýbrž horečnatá snová vize. V roce 1981 James Cameron pracoval v Itálii na svém debutu Piraňa 2: Létající zabijáci, béčku s úžasně komplikovaným vznikem, kvůli kterému se do krve pohádal se studiem a dokonce se vloupal do střižny, aby tu načerno zkusil vyrobit verzi podle vlastních představ. Když navíc chytl jakousi virózu a v naprostém vyčerpání blouznil na hotelovém lůžku, zjevila se mu děsivá věc: kovová kostra vystupující z vysoko šlehajících pekelných plamenů.
Sci-fi thriller, který na základě vidiny napsal, se stal jedním z velkých překvapení roku 1984. Stejnou měrou jako Arnold Schwarzenegger k tomu přispěla i struktura filmu, který je jednou velkou strhující honičkou, při níž se před pronásledovatelem není kam skrýt. A velkou zásluhu měl na fenomenálním úspěchu Terminátora také Stan Winston, jehož tým na základě Cameronových skic vytvořil onen hrůzný skelet, jenž pak strašil diváky ve snech. Pohybující se kostra vzbuzuje již na podvědomé úrovni panické reakce (souvisí to s teorií tzv. uncanny valley) – a co teprve, když má rudě žhnoucí oči, její věčný úsměv je z oceli a nepřestane vám jít po krku, ani když ji rozervete na dva kusy.
Záběry, kterým na působivosti neubírají ani z dnešního pohledu značně primitivní triky, ctí i McG: v jednom z trailerů jsme zahlédli kovové torzo, jak se s povědomou zuřivostí přitahuje po zemi při honbě za lidským masem. A to není jediná pocta
Cameronově klasice: Terminator Salvation se bude s prvním dílem ságy výrazně propojovat i v postavě Kylea Reese. V jedničce, kde ho hrál Michael Biehn, to byl voják z budoucnosti vyslaný Johnem Connorem do 80. let, aby ochránil jeho matku před terminátorem – což díky dechberoucímu časovému paradoxu vedlo k tomu, že se stal Connorovým otcem. Nyní ho poznáme jako mladíka, který teprve sbírá bojové zkušenosti a k Johnovi obdivně vzhlíží. Jak scenáristé naloží s faktem, že Connor by si teoreticky mohl uvědomit, že před ním stojí jeho táta? To prozatím nevíme, ale: „Uvidíte původ některých známých Reeseových vět či odkaz na to zbraňové pouzdro, jež si v prvním Terminátorovi ručně vyrobil,“ prozrazuje McG, jenž roli svěřil dvacetiletému Antonu Yelchinovi (jinak též Chekov v novém Star Treku). Dokonce se proslýchá, že by se ve čtyřce mohla objevit TA fotografie Johnovy matky.
Kdo píše dějiny?
Terminator Salvation pochopitelně bude odkazovat i ke Cameronovu druhému dílu s podtitulem Den zúčtování. Na příchod tekutého T-1000 je sice příliš brzy, McG
ale odsud převzal Sarah Connorovou coby
vypravěčku pronášející velká sdělení; a to přesto, že je dávno po smrti. Poté, co se Linda Hamilton uvolila k zopakování své nejslavnější role, přidali filmaři do úvodu Salvation scénu, v níž spolu s Johnem posloucháme její staré audiozáznamy. A ještě jedním ‚dvojkovým‘ úlovkem se může režisér chlubit: povolal do služby střihače Conrada Buffa, jenž má podíl na tom, že akční sekvence v Terminátorovi 2 překoná i po osmnácti letech máloco.
Den zúčtování postavil předchozí díl na hlavu: Schwarzeneggerův T-800 náhle nebyl hrozbou, ale věrným ochráncem a ironií osudu i otcovskou figurou pro mladého Connora. Právě toto převrácení rolí, ale i změna minule stanovených pravidel pro (ne)ovlivňování historie, zvýšená míra odlehčených okamžiků a celkový příklon k mainstreamové zábavě (T2 je prototypem trikového blockbusteru) jsou příčinami toho, že narazíte na skalní vyznavače originálu, pro něž už dvojka představuje zavrženíhodnou ‚fan fiction‘. A to přesto, že tím ‚fanem‘ byl sám autor a že James Cameron tu mimořádně chytře rozvedl původní časový paradox: zjistili jsme totiž, že stejně jako Reeseova mise do minulosti přímo vyústila v existenci Johna Connora, zapříčinila přítomnost T-800 v roce 1984 vznik SkyNetu.
Film Terminátor 3: Vzpoura strojů z roku 2003 už pak jako kanonický uznává jenom málokdo. Když začal McG chystat Salvation, jeho vyjádření naznačovala, že i on hodlá na trojku navázat jedině v tom ohledu, že se odpíchne od jejího efektního apokalyptického finále. Když se ale podíváme blíž, zjistíme, že do svého snímku přenesl i postavu Johnovy partnerky Kate: před šesti lety ji hrála Claire Danes, tentokrát to bude Bryce Dallas Howard. Z upoutávek je zřejmé, že v lidském hnutí odboje slouží jako lékařka – a že je těhotná.
Škarohlídi prorokují, že snaha vyzobat z předchozích epizod vše (a současně pouze to), co se zrovna filmařům hodí do krámu, ze Salvation udělá spíš guláš než elegantní pokračování. První záběry v nás ale vzbuzují nemalé naděje. A navíc nezapomínejme, že i ty terminátorské spin-offy, které se kánonu vzpírají, bývají zábavné. Za všechny jmenujme seriál Příběh Sáry Connorové, který si vytvořil vlastní dějový vesmír, Millerův milý komiks RoboCop versus The Terminator, kde se ochránce Detroitu ukáže být chybějícím článkem mezi lidmi a umělou inteligencí, či bombastickou dvacetiminutovku Terminator 2 3-D: Battle Across Time, kterou režíroval Cameron osobně a kde T-800 s Connorem v budoucnosti bojují s nepříliš nápaditě pojmenovanou kybermrchou T-1000000.
Nejistota před startem
Jak bylo řečeno v úvodu, McG sice pracuje s existujícími motivy, ale přesto točí hodně odlišný film. Jinak by měl vypadat už na první pohled: „Ohledně vizuálního ladění snímku jsme se radili například s lidmi, kteří se byli v posledních letech podívat v Černobylu. Točili jsme na prošlý filmový materiál, který jsme ještě schválně nechali moc dlouho na slunci, na kameru dali méně precizní, ale osobitější optiku, než jaká se dnes běžně používá, a hlavně jsme při vyvolávání použili trojnásobné množství stříbra,“ vypočítává nápady režisér. K dobru
je mu třeba přičíst i to, že kdekoli se mohl spolehnout na tradiční speciální efekty a animatroniku, dal jim přednost před počítači – a film bude dedikován Stanu Winstonovi, jenž zemřel během natáčení. A režisér se těší na to, jak diváci zareagují na finále snímku: „Nechci nic prozrazovat, ale bude to pro publikum výzva. Řekl bych, že cestou z kina se budou lidi hádat, co to vlastně znamenalo,“ slibuje McG. Co je pravdy na tom, že tenhle závěr byl napsán až poté, co popis toho předchozího unikl na internet? Nevíme. Ale těšíme se taky.
Jsou však věci, které neví ani sám McG – kauza ‚Arnoldova účast‘ nebrala konce ani ve chvíli, kdy jsme psali tento článek. „Dnes je desátého dubna, a já ještě stále nedokážu s jistotou říct, jestli ve filmu Schwarzeneggera uvidíte, nebo ne,“ prohlásil v rozhovoru pro MTV. Problém už podle všeho není v guvernérově počáteční neochotě, ale v tom, že se experti z ILM snaží přilepit digitální Arnieho obličej na tělo mladšího kulturisty Rolanda Kickingera – a pořád se jim při tom nedaří dosáhnout fotorealistického výsledku.
Ať to dopadne jakkoli, tuhle cestu na postapokalyptická bojiště si nenecháme ujít. A pokud trikaři neumějí oživit Arnolda teď, třeba to zvládnou za pár let. „I’ll be back“ tentokrát zaznívá už s předstihem: Salvation má být první epizodou trilogie…