3., 4. a 5. natáčecí den

3. natáčecí den
Dneska je všechno špatně. Nejdřív jsem je nemohl najít (filmaře). Bylo jich nějak míň než minule a nebyli pořádně vidět. A když jsem je konečně našel, tak jsem zjistil, že Laura (rozhodl jsem se, že tak budu Janičce řikat) dneska vůbec netočí! A taky, že není potřeba komparz. Nejdřív jezdil pořád dokola na kole J. Ornest (to je herec) a pak jezdil na kole M. Daniel (to je hlavní herec). Volal jsem panu Musilovi, co mám dělat, a ten mi vysvětlil, že Ornest a Daniel jsou oba jenom průměrně známí herci, a proto si nemůžou komparz dovolit. Takovej Brad Pitt, ten si koupí do záběru třeba sto lidí, ale tyhle dva jsou prej rádi, když maj na činži. Takže dnešek byl celej na nic. Na „plac“ mě nepustili a do cateringu (to je filmový občerstvení) taky ne. Musím zjistit, kde točí zítra…



4. natáčecí den
Dneska jsme se zase viděli! Šestkrát jsem na ni během natáčení mrknul, ale nevšimla si toho (Laura). Všimnul si toho kameraman a zatrhl mi to. Jmenuje se M. Holman a má televizi, ve který všechno vidí. Musim si na něj dávat pozor. Pan Musil zařídil, že jsme měli uniformy. Komparz měl dělat Židy, který choděj s kuframa do židovskýho tábora. Pan Musil řekl, že neni bohužel skaut, aby chodil do tábora, a že radši postojí. Tak na nás zbyla akorát stráž u vchodu. Ale pan Musil byl nadšenej, prohlížel se v zrcadle a ptal se všech okolo, jestli nevědí, jakou má hodnost. Musel jsem ho pořád fotit mobilem. Mně to postávání u vchodu přišlo jako otrava, ale pak se ukázalo, že kolem nás bude celej den chodit Laura. Tak jsem musel uznat, že se pan Musil vyzná. Zjistil jsem, že se dál jmenuje Plodková (Laura). S tím budu muset něco udělat. Laura Plodková – to není dobrý.



5. natáčecí den
Tak dneska jsem pan Jaroš. Když jsme ráno s panem Musilem nastoupili, řekla nám asistentka režiséra, že v tom filmu nemůžou všichni lidi vypadat stejně a že jsme byli včera v prvním plánu, takže už nás nechtěj. Pan Musil se strašně urazil. Říkal, že herci vypadaj taky pořád stejně, a přitom jsou v prvním plánu pořád. Pak řekl, že každej dobře ví, co to znamená asistentka, protože když ještě nebyl v invalidním důchodu, tak měl taky asistentku. Mohl by oběma (asistentce i režisérovi) nadělat velký nepříjemnosti, kdyby napsal anonym režisérově manželce, ale je nad to povznesenej, protože on je komparzista světovýho formátu. Pak se šel uklidnit do cateringu. Já ale musel vidět Lauru. Tak jsem šel do stanu, kde se převlíkáme, a hledal někoho, kdo má podobný míry. Ale bylo to zbytečný, protože Laura dneska zase netočila. To nechápu, já myslel, že hlavní herci hrajou pořád, protože v kině jsou ve filmu taky pořád. Místo toho tam byli samí Němci, který si prohlíželi sochy. Jednoho z těch Němců dokonce nehrál Čech, ale Slovák (R. Stanke). A ty, co hráli Čechy (M. Daniel a K. Melíšková), ty mluvili taky německy. Normálně se v tom baráku (Rudolfinum) prej hrajou koncerty, ale dneska tam kvůli nám udělali výstavu. Tak jsem tam chodil místo pana Jaroše a dělal, že si taky prohlížim. Asistentku to zmátlo a řekla, že mám dělat v druhym plánu, protože jsme si v komparzu všichni strašně podobný. Skončilo to tak, že na mě křičel nějakej asistent asistenta, jestli umim česky. Pak se to ale vysvětlilo. Druhej plán znamená, že máte chodit tak daleko od kamery, abyste nebyli vidět. Taky jsem vymyslel druhý jméno pro Lauru. Bude to Laura Miriam, to zní neuvěřitelně nádherně…