V pětadvaceti letech ovládal tři čtvrtiny tehdy známého světa. Hnala ho touha objevovat, vítězit a budovat říši, v níž by se lid všech dobytých území proměnil v jeden národ. Život Alexandra Velikého je však z velké části zahalen tajemstvím, a poskytuje tak prostor vypravěčům, jakým je i oscarový režisér Oliver Stone.

LONDÝNSKÁ STUDIA
Pinewood, kde se natáčí film Alexander Veliký, jsou doslova prodchnutá dobovou atmosférou: představte si nádvoří z doby zhruba 336 let před Kristem, plné služebnic, aristokratů v tógách, tanečnic a talířů s olivami a granátovými jablky, to vše ještě podtržené ­vůní kadidla a zvuky louten a kastanět. Právě došlo k prudké hádce mezi ­otcem a synem, tedy mezi králem ­Filipem (Val Kilmer) a Alexandrem (Colin Farrell). Na natáčení jednoho z klíčových momentů celého filmu, osvětlujícího motivaci hlavního ­hrdiny, dohlíží režisér Oliver Stone, který se v plstěném klobouku a jezdeckých kalhotách čas od času vynoří zpoza kamery a šeptem mluví s herci.

Bez ohledu na okolní nádheru byl více než dvanáctihodinový pracovní den pro štáb i herce vyčerpávající. Kilmer opakovaně pronášel dlouhý proslov, zatímco Stone za kamerou hledal ten pravý záběr dnešní scény - svatební oslavy, jež má přispět ke sblížení Filipových Makedonců se skupinou řeckých starších. Dvacetiletý Alexandr se ale rozzuří nad urážkami, které na adresu jeho matky Olym­piady (Angelina Jolie) pronese jeden z Řeků. "Já jsem podle vás čubčí syn? A to říká člověk, který není hoden líbat zemi, po níž moje matka kráčí?" odsekává Farrell už poněkolikáté.

PÍŠE SE PĚTAČTYŘICÁTÝ
den natáčení, které bude trvat ještě jednou tak dlouho a utratí se při něm 155 milionů dolarů. Ozve se výstražný zvonek a kamera se opět rozjede. Kilmer má proteticky zaslepené oko a na tváři sardonický úsměv. "Přátelé..." zahlaholí opilý král. Herec nepostřehnutelně zaváhá, nechá zvednutou ruku klesnout a žertem pronese: "To spolu nemůžeme vycházet?" Ozve se úlevný smích, k němuž se přidá i Farrell, v jehož slibně se rozvíjející kariéře by se Alexander mohl stát rozhodujícím mezníkem. Svůj talent už několikrát přesvědčivě prokázal, ale otázka zní - dokáže překonat svou výtržnickou pověst a stát se skutečnou hvězdou první velikosti?

Farrell si je dobře vědom rozdílu mezi tímto filmem a veškerými snímky, na nichž dosud pracoval. "Alexander nastoluje tolik otázek a výzev, že jsem se během natáčení úplně ponořil do vlastní mysli, do svých zkušeností. Člověk se může inspirovat svou bolestí, strachem, láskou a nadějí, ctižádostí či touhou - já jsem podobných věcí plný, ale nikdy bych z nich nedokázal čerpat tak jako Alexandr." Při filmování se proto herec spoléhá na Stonea: "Rozhodně nejsem žádný patolízal, ale Oliver skutečně přemýšlí o deset tahů dál než kdokoli jiný. Rozehrál ­toho hrozně moc. A je to tak správně, protože podle mě nemá být natáčení žádný relax, naopak, potřebujete pracovat s lidmi, kterým 'jen' dobrý výkon nestačí, kteří vás vyhecují až na hranici možností. Na druhou stranu nám ­Oliver řekl: 'Dokonalé je nepřítelem dobrého' - to když jsme usilovali o něco nedosažitelného."

Stone je mladému vojevůdci (jenž zemřel roku 323 před Kristem ve věku 32 let) na stopě od poloviny 80. let, kdy napsal první verzi scénáře. Dlouhá cesta k hotovému filmu vedla přes dva německé producenty: Thomase Schühlyho a Moritze Bormana, kteří se Stonem spolupracovali na nakonec nerealizovaném westernovém scénáři, a zůstali s ním v kontaktu i po nezdaru projektu. "Oliver za mnou před třemi lety přišel, že by rád konečně natočil Alexandra," vzpomíná Borman, který produkoval jeden z nejdražších filmů všech dob, třetí díl Terminátora. "Jen jsem polkl a pomyslel si - panebože, to bude obrovský projekt." Následující měsíce mu daly za pravdu.

ALEXANDR VE SVÝCH
pětadvaceti letech dobyl pět milionů čtverečních kilometrů tehdy známého světa, se svou armádou prošel Egyptem, podrobil si kdysi mocnou Perskou říši a své triumfální tažení zakončil v indickém Pandžábu. Podle historika Robina Lana Foxe byl "tisíckrát bohatší než kdokoli jiný na celém světě" a navíc "spal přinejmenším s jedním mužem, čtyřmi milenkami, třemi manželkami, eunuchem, a pokud pověsti nelžou, i s Amazonkou". Oxfordský profesor Lane Fox, který se stal odborným poradcem filmu za podmínky, že se bude moci coby komparsista zúčastnit natáčení jezdeckých útoků, píše, že Alexandr má v dějinách unikátní postavení: "Usiloval o věci, jaké si jen hrstka pozdějších vůdců troufla považovat za možné."

Podobně lze uvažovat i o Oliveru Stoneovi. Také tento nositel Bronzové hvězdy z Vietnamu a vyhlášený levičák proslul svými ambicemi, nároky i spory. Borman ho přesto považoval za jediného myslitelného režiséra pro daný úkol. V polovině roku 2001 však zjistil, že je se svou vírou v Hollywoodu osamocený: "Všude nás vykopli. Žádné studio nebylo ochotné tak velký film natočit."

Jednou z hlavních překážek byl konkurenční projekt australského režiséra Baze Luhrmanna, který se myšlenkou na film o Alexandrovi zaobíral stejně jako svého času Ridley Scott, Martin Scorsese, Mel Gibson, George Lucas či Steven Spielberg. Leonardo DiCap­rio, s nímž Luhrmann počítal do hlavní role, však mezitím začal se Scorsesem natáčet film The Aviator, zatímco Borman se Stonem zrychlili přípravné práce. Na počátku loňského roku se pak objevily zprávy, že Luhrmann svůj projekt odložil na neurčito, a Stoneův film získal podporu studia Warner Bros. Tak drahý film zjevně potřeboval velkou hvězdu nebo aspoň přesvědčivou kombinaci hvězd menších. "Colinovy filmy jsem moc neznal, ale pozvali jsme ho s Moritzem na kamerové zkoušky a byl úžasný," říká Stone. "Riskovali jsme dvojnásob," dodává Borman, "poprvé s tím ohromným rozpočtem – a podruhé ve chvíli, kdy jsme si vybrali herce, který je skvělý, ale není Tom Cruise nebo Brad Pitt."

Borman navíc musel uklidňovat Warnery, že diváci ve filmu neuvidí příliš odvážné homosexuální scény (kyničtí filozofové po Alexandrově smrti napsali, že "byl poražen pouze jednou, a to stehny Héfaistionovými" - tohoto vojevůdcova přítele hraje ve filmu Jared Leto). Stone zdůrazňuje, že Řekové na bisexualitě neviděli nic nenormálního: "Proč se z toho najednou začal dělat problém?" ptá se režisér. "My se k sexualitě stavíme čelem a snažíme se ji ukázat tak, abychom ­lidi neurazili. Netočíme to, abychom vzrušili chlípníky, ale divákovo srdce."

KDYŽ SNÍMEK NAŠEL
podporu u Warner Bros., bylo třeba pokročit s hereckým obsazením. Role Alexandrovy manipulativní matky Olympiady byla klíčová a Stone se obrátil na Angelinu Jolie, kterou znal od doby, kdy pracoval na scénáři k filmu Hranice zlomu. Rozhodnutí padlo na Manhattanu při schůzce s Farrellem. "Už ta první večeře byla zajímavá," vzpomíná Stone. "Colin po ní jel, choval se jako irský kluk - zamilovával se do ní před našima očima. Mně při tom táhlo hlavou: 'Je to správná volba, protože se chová jako děcko.' A ona se na něj usmívala, bylo to velmi zvláštní, protože najednou opravdu byla starší." Farrell si své první setkání s herečkou, od níž ho ve skutečnosti dělí jen rok, také živě vybavuje: "Zní to jako klišé, ale měl jsem pocit, že už ji dávno znám. Je to úžasný člověk a rychle jsme se spřátelili." Bulvární zvěsti, že jejich vztah nabyl intimnější povahy, ale rozhodně popírá: "K ničemu nedošlo. Bohužel!"

Angelinina první scéna nebyla s Farrellem, ale s chlapcem, který ztvárnil budoucího panovníka ve věku šesti let. "Hned na úvod jsem mu měla s albánským přízvukem zazpívat ukolébavku, ačkoli vůbec zpívat neumím, a k tomu ještě zvládat pár hadů. Oliver vás do takových situací prostě dotlačí - a vy už si nějak poradíte," směje se herečka. Své ví i Val Kilmer, který ztvárnil Jima Morrisona ve Stoneových The Doors, stejně jako Anthony Hopkins, který získal roku 1995 nominaci na Oscara za ztvárnění Nixona ve Sto­neově stejnojmenném filmu. Představitele vojevůdce Ptolemaia s režisérem pojí silné přátelství, i když si jeden druhého neustále dobírají. Hopkins zvládl odvést veškerou práci za pouhých pár natáčecích dní a Stone ho při tom neustále hecoval. "Rád prohodím pár slov se štábem a on mě jednou okřikl: 'To si myslíš, že jsi prezident, když si s každým třeseš rukou? Proč se sakra chováš tak přátelsky? Nevypadávej z role!' Jindy za mnou přišel a povídá: 'Proboha, zvládneš to? Vypadáš hrozně sešlý,'" vypráví ­sedmašedesátiletý Hopkins.

NATÁČENÍ PŘE MEZI
Alexandrem a jeho královským otcem pokračuje. "Ty arogantní spratku," zavrčí Filip, vrhne se na svého syna, zakopne, a nahraje tak Farrellovi k replice, která podle historiků skutečně zazněla: "Tohle že je člověk, který vás má z Řecka dovést do Persie? Vždyť nedojde ani od jednoho lehátka k druhému!" Farrell odchází ze síně a štáb má pocit, že jeho výkon už nemůže být lepší. Stone se ale pojistí ještě několika záběry, a te­prve pak se ochraptělý a vyčerpaný Farrell vydá nahoru po schodech.

Dnešní scéna je předzvěstí vzpoury, které bude Alexandr čelit o řadu let později. "Nikdy své muže nežádal o něco, co by sám nedělal," vysvětluje Farrell, zatímco poprvé za mnoho hodin lačně potahuje z cigarety. "Do bitev šel v čele. Je to, jako by dnes George Bush vzal M-16 a šel hlídkovat do nějaké bagdádské ulice. Nakonec toho ale dělal víc, než byl ochoten udělat kterýkoli z jeho vojáků. To zanícení, s nímž posouval hranice a hledal nové světy, s nímž se chtěl dostat k východnímu oceánu, to vše bylo pro spoustu z nich příliš agresivní. Byli unavení, chtěli zpátky domů za svými rodinami. Na rozdíl od něj, který vlastně neměl rodinu, k níž by se toužil vrátit."

Farrell by se asi ošíval, kdyby slyšel chválu, jíž na jeho adresu vedle režiséra nešetří ani Val Kilmer: "Všichni na place k němu cítili přirozený respekt jako ke svému vůdci," říká o Farrellovi, který během natáčení mnohokrát riskoval tam, kde by normálně byli ­nasazeni kaskadéři. "Jemu to ale bylo jedno, byl jako rozjetý tank. Lidi kolem něj přišli o pár zubů nebo si zlámali žebra, ale jemu se celou dobu nic nestalo. Až v noci o mém rozlučkovém večírku si pořídil trojnásobnou zlomeninu kotníku a vykloubil si zápěstí."

Farrell si tehdy vzal jen jednodenní volno, v Bangkoku si nohu nechal zafixovat a poslední tři dny natáčel s lehkou sádrou. "Riskoval, ale zvládli jsme to," vypráví Stone. "Colin má v sobě cosi prastarého, ­nedovedu to přesně pojmenovat, ale ­nemohl bych s ním být spokojenější. Je těžké vstávat devadesát dní po sobě a pak být na place hodiny a hodiny polonahý, protože se musíte stát Alexandrem. Jemu se to ale povedlo."

Film však nekladl mimořádné nároky jen na představitele titulního hrdiny. "Natáčení bitevních scén bylo jedním slovem šílené," prozrazuje představitel Héfaistiona Jared Leto. "Bez přehánění říkám, že mě překvapuje, že nikdo nezemřel. V Thajsku jsme točili za nezvladatelných podmínek. Nemluvím jen o slonech, ale i o jankovitých koních, které nám půjčila thajská armáda. Někteří z nich byli schopni v plné rychlosti čelně narazit do stromu. Každou chvíli si někdo něco zlomil a skoro pokaždé, když už se zdálo, že budeme točit, proběhl před námi kůň, který někde ztratil svého jezdce." Epické bit­vy si vyžádaly přítomnost až patnácti set komparsistů, pro něž bylo vytvořeno dvanáct tisíc zbraňových rekvizit.

NA ALEXANDROVI MĚ
fascinuje, že stojí mimo čas," říká Oliver Stone. "Dosáhl mytického stavu, kterého vždy dosáhnout chtěl - scénář jsme založili na jeho touze vejít do legend, vyrovnat se Achillovi a Héraklovi. A on je překonal, z čehož plyne, že i ty nejodvážnější sny lze naplnit. Právě to se snažíte nějak předat mladým, a nezabřednout přitom do kýče. Musíte jim dát nějakou víru v hodnoty a naději na lepší svět. Nemůžete se jim jen pořád podbízet," tvrdí režisér, jehož filmy už ­byly nejednou označeny za kontroverzní - ať už šlo o Takové normální zabijáky, či nedávný snímek o Fidelu Castrovi. "Je skvělé dělat na filmu s někým, kdo je zapálený pro věc tolik jako Oliver," říká Farrell. "Víte, Olympias jako svého boha vzývala ­Dionýsa, boha šílenství a vína, boha naschválů a chaosu. A z toho se na place stala Oliverova přezdívka. Do všeho jde naplno, může se upracovat. Ale na parket si přitom přizve šílenství a zatančí si s ním, aniž by před ním jedinkrát ucuknul."

"Ta scéna, co jsme dnes natáčeli, ­dokazuje, že to byly tvrdé časy plné krutostí, vražd a atentátů," pokračuje herec, "byl to nemilosrdný svět a dvacetiletý kluk se v něm musel s lecčíms vyrovnat. Alexandr zažil ohromnou slávu, ale žil osaměle, a ačkoli se na něj dodnes vzpomíná, dosáhl toho za vysokou cenu." Vysokou cenu ale zaplatil za realizaci svého vysněného projektu i samotný Oliver Stone - kritika snímek smetla a americké publikum nechalo v pokladnách sotva pětinu sto­šedesátimi­lionového rozpočtu. Jared Leto ale nejspíš mluvil za většinu zúčastněných, když se ještě před premiérou nechal slyšet: "I kdyby se z Alexandra nakonec stal propadák, bez váhání bych do toho šel znovu - okamžitě."